Hrad Houska s bránou do pekel pekelných

Ne nadarmo se hradu Houska přezdívá Brána do pekel. Pro historiky je záhadou, proč byl hrad ve své době postaven na takto odlehlém místě, stranou všech stezek a cest, kterým by mohl poskytovat ochranu. Více než obranný hrad přípomíná Houska vězení... ale pro co? Lidová tvořivost v tom má jasno - podle pověsti totiž hrad Houska neměl poskytovat ochranu vně, ale tomu, co bylo uvnitř. Říká se, že hrad byl vystavěn na skále, ve které vedla průrva přímo do pekla. Brána by se prý měla nacházet tam, kde dnes stojí hradní kaple.

Kdo by se ze zvědavosti a nedostatku pokory rozhodl na hradě Houska přenocovat, anebo dokonce bránu pekelnou zkusil vyhledat, musel by se potkat s tajemným mnichem. Postava bez obličeje v černém mnišském plášti střeží bránu před těmito opovážlivci a v okolí hradu se podle pověsti často zjevuje.

Hrad Kašperk - nejstrašidelnější hrad Česka

Proč nejstrašidelnější? Hrad Kašperk je ponořen do tísnivě tajemné atmosféry šumavských lesů i za denního světla. A co do strašidel je to skutečný rekordman! Třeba takový Šplhavec prý umí lézt po stěnách nádvoří. Některým lidem se zjevuje jako obří bílý pavouk, jiným zas jako postava s lebkou s prázdnými očními důlky. Přenocující návštěvníci hradu při jeho spatření v lepším případě přišli o rozum, v horším o holý život.

Kromě Šplhavce se tu potuluje prý i keltská stařena Swiza, ohyzdná žena oděná ve vlčí kůži a s parožím na hlavě. Údajně měnila lidi v kámen, zejména tedy mladé a krásné poutníky a poutnice. V údolí pod hradem se také nacházejí skřítci, kteří střeží zlato zde ukryté. Říká se dále, že se tu potulují duše vojáků, jež padli za třicetileté války. Občas se tu objeví bezhlavý rytíř, jedna pověst vypráví také o zjevení ďábla.

Kasteláni i průvodci rádi o těchto pověstech vyprávějí, zejména tedy během nočních prohlídek. Ovšem co všichni svorně potvrzují, je, že podivné věci se tu skutečně dějí. Občas slýchají kroky po prázdném schodišti, dále vyprávějí o dveřích, jež se samy otevírají, či o mrazivém vánku, který je tu, a hned vzápětí zas pryč...

Hrad Zvíkov s keltským prokletím

Hrad, kde vznikala celá řada filmů a pohádek, mezi nimi třeba Sedmero krkavců, Báthory, Lotrando a Zubejda či Marie Růžička. Filmové štáby ovšem nápadně často měly problémy se selháváním techniky a dalšími podivnými jevy. Citlivější návštěvníci hradu Zvíkov hlásili nevolnost, točení hlavy či zmatenost, výjimečně také spatření přízraku.

Podivná svědectví se ovšem táhnou již po několik staletí. To nejstarší známé svědectví mohou spatřit i návštěvníci hradu - je zaznamenané na desce z roku 1597 vedle vchodu do královského paláce. Jedná se o paměť zednického mistra Jana Antonína Vlacha, který se svými dělníky musel před podivnými jevy dokonce uprchnout.

Může za tyto projevy pověstný zvíkovský rarášek z věže Markomanka? Podle historiků je věž Markomanka staršího původu, než je celý hrad. Je věž postavena na keltském energeticky nabytém místě? Straší tady zlý duch, nebo se tu odehrávají doposud nevysvětlené fyzikální jevy? Pro jistotu ovšem na hradě nepřenocujte, a zejména tedy ne v hradní věži. Říká se, že každého, kdo tak učinil, stihla do roka Smrt.

Hrad Trosky - cesty do jiných světů!

O pekelné bráně jsme mluvili ve spojitosti s hradem Houskou, ovšem peklo zdá se "vyvěrá" na vícero místech. Podle jedné z pověstí najdeme bránu do pekla i pod zříceninou hradu Trosky. Jiná povídačka zas místo pekla mluví o cestách časem a jiných dimenzích. Pravdou je, že pod hradem Trosky se skutečně rozkládají tajemné chodby. A v řadě z nich se nachází varovné nápisy, zmiňující hrozbu smrti či blouznění.

Zámek Lemberk a jeho duchové

Zámek Lemberk je znám svými podivnými úkazy. Kasteláni, průvodci i někteří návštěvníci byli svědky neobvyklých zvukových jevů a přízraků.

Dunivé kroky v prázdné místnosti, klapání a rozházený nábytek v zamčených komnatách, i dětský pláč a zvuk varhan znějící z uzavřené zámecké kaple. Občas se v nočních hodinách bezdůvodně rozezvučí alarm, v minulosti zdejší průvodkyně dokonce kvůli podezřelému hluku volala policii. A jak se ukázalo, nikdo v komnatách nebyl. Co se na zámku Lemberk odehrává, je záhadou. Pravdou je, že zámek má za sebou krvavou historii zejména z období husitských válek. V proslulém Bajkovém sále byl navíc v 18. století vojenský lazaret. Zůstaly tu některé zbloudilé duše, anebo si s námi jen hraje lidská představivost?

Hrad Svojanov a jeho zazděná tajemství

Nyní by měly zbystřit hlavně všechny Kateřiny. Ty totiž v minulosti potkávala na hradě Svojanov jen smůla, alespoň tedy šlechtičny s tímto vznešeným jménem. Pověsti vyprávějí hned o dvou Kateřinách, jež tu byly zazděny. Jedna z nich dokonce zaživa, když byla přistižena při nevěře. Každopádně obě ženy na hradě usilovně straší, říká se.

Ale to není vše. Podle další pověsti nehoda na hradě Svojanov připravila o život i jednu dívenku Kateřinu. Zraněná slečna hledajíc pomoc zanechala otisk svých krvavých dlaní na jedné ze stěn hradu. Dodnes se prý tyto skvrny objevují. Co se ale hradu Svojanov skutečně neodpáře, jsou archeologicky doložená zazděná těla mužů, žen a dokonce i jedenácti dětí. Zdá se, že některé povídačky mohou mít reálný základ.

Zámek Brtnice

Chátrající zámek Brtnice možná není tak známý, ovšem svou strašidelnou atmosféru rozhodně nezapře. Zejména ve večerních hodinách máte největší šanci potkat Bílou paní. Podle pověsti by se mělo jednat o Biancu, která byla před stovkami let dvorní dámou zdejší hraběnky. Biance se stalo osudným, že se zamilovala do pana hraběte, stihl ji tak trest krutý - rozlícená hraběnka nechala Biancu zaživa zazdít. Bílá paní tak dodnes prý kráčí chodbami zámku.

Někteří návštěvníci, zejména v osamělých večerních hodinách, se setkávají s podivně mrazivou a tíživou atmosférou v některých částech zámku. Je to nebohá Bianca, nebo duše zemřelých po skutečně smrtících morových ranách? Anebo je vše dílem fantazie spojené s málo udržovaným stavem zámku? Zajímavostí je, že dnes na brtnickém zámku najdete i strašidelnou únikovou hru. Není nad to skončit na strašidelném zámku a ještě k tomu v jeho šatlavě.

Hrad Pernštejn - Bílá paní, co se hanbou propadla

Bílá paní, tu snad potkáte na každém druhém hradě. Jednou z nich je šlechtična Adléta Pernštejnská. Ta měla být vyslána na hrad Veveří do služby, kde neplánovaně otěhotněla, čímž zahanbila svůj rod. Adléta pak zvolala k Bohu: „Jestliže jsem já břichatá, ať se na místě propadnu!" A tak se stalo. Dodnes se Adléta zjevuje na svém domovském hradě Pernštejn. Pokud zde někdo spatří Bílou paní, vězte, že je to Adléta a přináší dobré znamení - jednalo se o předpověď narození dítěte. Ovšem Adléta se zjevovala i v černé, a smrt pak takového člověka neminula. Pověst o Bílé paní z Pernštejna ale existuje ve vícero variantách.

Hrad Pecka plný přízraků

Kolem hradu Pecka koluje celá řada pověstí. Třeba ta o bezhlavém Kryštofu Harantovi, jenž byl za účast na stavovském povstání popraven jako jeden z 27 českých pánů osudný den 21. června 1621. Jeho přízrak prý způsobil smrt jeho nejmladší dcery, která pro svého otce převelice truchlila. Její život ukončil pád z okna jejích komnat. A tak se traduje, že dodnes na hradě Pecka straší Bílá paní, občas se tu zjeví jakási průsvitná postava, někdy také strašidelný černý pes a v prázdných místnostech prý bývají slyšet kroky. Ať už je pravda jakákoli, hrad Pecka má zajisté magickou atmosféru.

Zřícenina hradu Vrškamýk

V lesích zříceniny Vrškamýk se mějte na pozoru! Podle pověsti se tudy dodnes toulá rytíř, jenž na hradě v dávných dobách žil. Byl to velmi krutý člověk, to o něm bylo známo. Sám také zemřel násilnou smrtí, když byl během jedné ze svých vyjížděk přepaden. V noci se rytíř znovu zjevuje a v lidech budí hrůzu.

Strašidelný zámek Draxmoor

Bonusový TIP: Strašidelný zámek, který nikdy nebyl strašidelný… a nikdy nebyl zámek. Přesto sem jezdí rodiny s dětmi, které se rády (bezpečně) bojí. Strašidelný zámek Draxmoor je historická budova bývalé zámecké sýpky, proměněna do stylového zámku s rozsáhlou expozicí strašidel a pohádkových bytostí. Zde si můžete být jisti, že všechna potenciálně děsivá setkání nejsou dílem nadpřirozeným. Snad...

Další pověsti a legendy si přečtěte zde!