Trosky sice nebyly vždy zříceninou, jak je tomu dnes, toto jméno ovšem hradu náleželo již od jeho založení. Pojmenován byl totiž podle skalních útvarů, na nichž byl ve 14. století vybudován.

Hrad Trosky tvoří dvě dominantní věže - vyšší a štíhlejší je skalní věž Panna, nižší a zavalitější je zvaná Baba. Věže byly podle pověsti pojmenovány po dvou zdejších ženách, které rozdělovalo náboženské vyznání na život a na smrt.

Náboženský spor zakomponovaný do oblíbené pověsti odkazuje k důležité historické úloze hradu Trosky. Právě během vlády pánů z Bergova se schylovalo k husitským válkám. Trosky spolu s dalšími hrady - Kostí, Bezdězem, Frýdštejnem i Kumburkem - patřily k oporám katolíků a staly se tak cílem husitského dobývání.

Tehdy Trosky útoky ustály. Až za Jiřího z Poděbrad byly obléhány i další hrady a nakonec všechny, kromě "nedobytné" Kosti, byly královským vojskem obsazeny. Od druhé poloviny 15. století už vrchnost na hradě Trosky nesídlila. Posledním kamenem úrazu byla třicetiletá válka - během několika let Trosky střídavě dobývalo švédské a císařské vojsko, až jej nakonec vypálili. Hrad už poté nebyl udržován a naplnil tak význam svého jména - stal se zříceninou.