Choustník je unikátní dvojhrad, který si nechali vystavět ve společném opevnění synové Beneše z Choustníka ve 13. století. Hrad je tedy ukázkou vzácného typu stavby s více jádry, který tvořil dva oddělené obytné paláce, aby vyhověl požadavkům několika majitelů sídla současně. V Čechách byl podobně rozdělen jen hrad Skála.

O století později Páni z Choustníka hrad spolu s dalším majetkem vyměnili s Petrem z Rožmberka. Pro Rožmberky se Choustník stal opěrným bodem jejich panství. V době husitských válek sloužil jako vězení pro husitské kněze, během poděbradských válek se hrad stal centrem válečných výprav proti Zdeňkovi ze Šternberka, vůdci odpůrců krále Jiřího z Poděbrad. I Rožmberkové poté přešli na stranu proti králi, v důsledku toho na krátko o hrad Choustník přišli.

Hrad Choustník je od roku 1614 veden jako pustý. Do dnešních dnů se zachovaly mohutné hradby a dvě palácové věže. Právě věž jižního paláce dnes slouží jako rozhledna.

Pověst o původu jména Choustník

Původ jména vesnice a hradu se odvozuje podle pověsti od císaře Bedřicha Rudobradého. Ten nepřál mladé lásce své dcery a statečného panoše, a tak dvojice milenců uprchla a nechala si vystavět hrad. Císař si po čase posteskl, vydal se tedy v převleku a s falešným vousem dceru hledat. Našel ji, a když zjistil, že je s panošem skutečně šťastná, odkryl svou podobu a s dětmi se usmířil. Jméno Choustník tak údajně vzniklo podle falešných vousů císaře - Choustník je jinak řečeno foustník, čili foušáč.

Jiná pověst o hradu také praví, že jednou za rok se k hradní studni slétají čarodějnice z širokého okolí a pořádají rejdy.