Kostnice Sedlec v Kutné Hoře

Světoznámá kostnice v Kutné Hoře zve do svého podzemí vyzdobeného ostatky celkem 40 000 zemřelých. Kostnice Sedlec se nachází u hřbitovního kostela Všech svatých v nejstarší části Kutné Hory.

Kostnic je v České republice několik set, ovšem pouze sedlecká kostnice v Kutné Hoře využívá kostní materiál jako poněkud bizarní designový prvek.

Facebook Twitter Seznam

Reklama

Fotografie místa (13)

Další hrobka ve středních Čechách nebo gotika ve středních Čechách

Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí byl postaven v rámci dnes již zaniklého cisterciáckého kláštera v Kutné Hoře. Kostel i s hřbitovem se díky pověsti o Svatém poli stal nejen poutním místem, ale i vyhledávaným místem posledního odpočinku. Kostel je dvoupodlažní a právě v jeho podzemní kapli se nalézá unikátní kostnice Sedlec.

Kostnice v Kutné Hoře ukrývá neobvyklou morbidní výzdobu, tvořenou takřka výhradně z kostí celkem 40 tisíců zemřelých lidí. Výzdoba je vskutku jedinečná - najdete zde velké pyramidy, kalichy, masivní lustr i Schwarzenberský erb… to vše postavené z kostí a lebek.

Pověst o sedleckém Svatém poli

To, že Sedlec v Kutné Hoře byl místem, kam mířili lidé za duchovní poutí i posledním odpočinkem, mělo svou příčinu v jedné...

Video: Kostel Všech svatých s kostnicí - Kutná Hora, Sedlec @Dusano2011

Odkud pochází kosti mrtvých?

Rychle se rozrůstající město Kutná Hora bylo svého času díky těžbě stříbra jedním z nejbohatších a nejlidnatějších českých královských měst. Ve 14. století zde sídlilo 80 tisíc obyvatel. Tou dobou se ovšem vlivem morových ran, hladomorů a válečných konfliktů zvýšila úmrtnost. Jen během hladomoru roku 1318 v Kutné Hoře zemřelo 30 tisíc lidí. Stejný počet lidí zemřelo na morovou ránu o třicet let později. Nemluvě o husitských válkách, které si vzaly 10 tisíc lidských životů.

Ke konci století už činila plocha hřbitova neuvěřitelných 3,5 hektaru a další zemřelé již nebylo kam uložit k věčnému spánku. A tak byl hřbitov zrušen, těla exhumována a jejich kosti uloženy do podzemní kaple sedleckého kostela Všech svatých. Podle křesťanské tradice totiž kosti patří pod zem.

Dnešní dochovaná výzdoba kostnice Sedlec je pravděpodobně dílem umělce Jana Blažeje Santiniho-Aichla, který zde na počátku 18. století prováděl barokní úpravy. On je považován za autora neuvěřitelných lidských kosterních pyramid, byť jeho autorství v tomto ohledu není jisté. O vyskládaných kosterních pyramidách také mluví pověst o poloslepém mnichovi.

Další designové prvky má na svědomí stavební mistr František Rint, kterého sem přivedli páni Schwarzenberkové v polovině 19. století. Dvě z kosterních pyramid byly rozebrány, aby z nich vznikly nové ozdobné prvky. Právě Rint doplnil výzdobu kaple mimo jiné o dominantní lustr i Schwarzenberský erb.