Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Vít a všichni svatí

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha byla původně zasvěcena pouze svatému Vítovi, mučedníkovi a patronovi herců a tanečníků. Proto se častěji mluví o pražském chrámu pouze jako o Svatovítské katedrále, či katedrále svatého Víta.

Ostatek svatého Víta (přesněji jeho paži) se podařilo získat knížeti Václavovi v 10. století. Jednalo se o státní dar, na základě kterého kníže Václav nechal kolem roku 925 založit rotundu svatého Víta v místech dnešního chrámu.

Když Václav zemřel, byly jeho ostatky uloženy v kostele, čímž byl oficiálně založen kult svatého Václava. Během 11. století přibyl k dvojici svatých ještě poslední - svatý Vojtěch, druhý pražský biskup. Tato trojice je označována mimo jiné za patrony Prahy, Čech a v případě svatého Václava také celé české země.

Katedrála svatého Víta - stavba, která trvala po staletí

Předrománská rotunda byla v 11. století pobořena a nahrazena trojlodní bazilikou sv. Víta. Kdy ale na tomto místě vyrostla katedrála svatého Víta tak, jak ji známe dnes? Její stavba se táhla po několik staletí!

Vybudování chrámu započal Karel IV. se svým otcem Janem Lucemburským roku 1344, kdy byla Praha povýšena na arcibiskupství. U vedení stavby stál architekt Matyáš z Arrasu a po jeho smrti jej nahradil Petr Parléř, který se proslavil jako reformátor gotického slohu a ve svých vizích předběhl svou dobu. Bohužel za svého života dílo tak velkolepé, jako byla katedrála sv. Víta, nebyl schopen dokončit. A více než 400 let poté se neobjevil nikdo další.

Vzestup chrámu svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Nejen že stavba byla v roce 1419 přerušena, ale také vznikající katedrála utrpěla následným husitským rabováním, roku 1541 vyhořela do základů a dokonce byla v roce 1757 během pruského obléhání ostřelována děly.

Nic z toho ale nakonec vizi dokončení katedrály svatého Víta nezastavilo. Roku 1844 vznikla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta a nynější novogotickou podobu se dvěma věžemi v průčelí dokonal architekt Josef Mocker. Slavnostní otevření chrámu proběhlo roku 1929 u příležitosti svatováclavského tisíciletého výročí. Konečná dostavba proběhla v roce 1938, práce na katedrále ale pokračovaly dál až do 50. let.

Další zajímavosti o katedrále svatého Víta

Chrám svatého Víta je místem korunovace českých králů, v její kryptě jsou uloženy ostatky českých králů, římských císařů i významných šlechticů a církevních hodnostářů. Je také místem náboženských obřadů, svého času i místem korunovací českých králů. Posvátným centrem celé katedrály je Kaple svatého Václava, v jejímž podzemí je pohřben svatý Václav. Svatovítská katedrála je také místem, kde je uložen nejcennější poklad a symbol českého státu - korunovační klenoty. České korunovační klenoty jsou vystavovány jen při výjimečných příležitostech.

Co ale návštěvníci při návštěvě katedrály mohou obdivovat určitě, je nádherná síťová klenba architekta Parléře nebo nádherné vitráže, za kterými stojí velikáni minulého století jako jsou Alfons Mucha, František Kysela, Max Švabinský, Cyril Bouda a Karel Svolinský.

Do katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha se můžete podívat během otevírací doby, anebo v čase mše, kdy je vstup zdarma. Zdarma je možné nahlédnout také do novogotické části u vchodu do katedrály. Kdo se chce kochat vyhlídkami, může vyrazit na Velkou jižní věž katedrály, která je třetí nejvyšší kostelní věží v Česku.