O Lokti se ve středověku říkalo, že je „klíčem ku Království českému" - Karel IV. totiž zařadil hrad Loket, spolu třeba s Karlštejnem, mezi důležitá sídla náležící české koruně. Kdo by hrad dobyl, jako by dobyl celé Česko.

Zajímavostí je, že se hrad Loket mnohokrát stával útočištěm královského rodu. Úkryt zde nalezla i královna Eliška Přemyslovna s malým synkem Václavem před svým manželem Janem Lucemburským, který v té době čelil politickým nepokojům, včetně obavy, že jej tehdy tříletý Václav má připravit o trůn.

I proto se Jan Lucemburský na hrad Loket vydal, Elišku nechal odvést a Václava zde tři měsíce věznil ve sklepení. I přes tento jistě nepříjemný zážitek Václav, pozdější císař Karel IV., nenechal na hrad Loket dopustit. V jeho lesích také rád lovil, k čemuž se váže pověst o založení prvního lázeňského města v Čechách - Teplé lázně u Lokte, dnešní Karlovy Vary. Horký léčivý pramen měl během jedné z loveckých výprav nalézt Karel IV. se svou družinou.

Hrad Loket si zažil mnohé, nejtemnější období přišlo v 17. století s třicetiletou válkou. Město bylo obléháno císařskými, později i švédskými vojsky, největší pohromu mu ovšem uštědřily následné morové rány.

V 18. století proběhla přestavba hradu na věznici, která fungovala až do roku 1948. Hrad Loket dnes i díky této zkušenosti představuje expozici útrpného práva s mučícími nástroji a pohyblivými figurínami v životní velikosti, které drásají nervy nejen vizuálně, ale i zvukovým doprovodem. Prohlídkový okruh zahrnuje kromě návštěvy vězeňské kobky také expozici zbraní, historickou sbírku porcelánu a minerálů, návštěvu u strašidel i vyhlídku z věže. Najdete zde i loketský meteorit, ke kterému se váže zajímavá legenda.

Zakletého purkrabího si můžete prohlédnout i vy! Jedná se o největší známý meteorit, který dopadl na území dnešního Česka, který získal své jméno podle výše zmíněné pověsti. Meteorit měl velikost jako koňská hlava, vážil zhruba 107 kilogramů a na loketské nádvoří dopadl pravděpodobně roku 1422.

Dnes na hradě ale najdete jen jeho patnáctikilový fragment a kopii v původní velikosti. V 19. století byl totiž rozřezán na několik dílů, jež putovaly do přírodopisných muzeií do celého světa. Čast najdete například v Praze, největší díl se nachází ve Vídni.