Hrad Rychmburk vystřídal celou řadu významných majitelů od svého založení v roce 1325 - za zmínku jistě stojí páni z Pardubic, Berkové, Kinští či rod Thurn-Taxisů. I přes dlouhý list vlastníků ovšem tento šlechtický hrad většinu času nebyl žádným z nich trvale obýván, vyjma krátkodobých příležitostí, jako byly například hony.

Dominantou hradu je třicetimetrová věž, na níž jsou dodnes patrná psaníčkového sgrafita. Historicky nejzajímavější je kromě věže také zachovalé hradní zdivo a sklepení, ke kterému se mimochodem váže také jedna zajímavá pověst o bílé paní. Jeden z majitelů hradu Jaroslav Berka zde prý nechal zazdít svou dceru Markétu. Markéta totiž měla svou hlavu a odmítla se provdat za muže, jenž jí Berka sám vybral. Za tuto troufalost již ze sklepení nevylezla a její duch tak nikdy nedošel pokoje. Zajímavostí je, že při rekonstrukci jednoho z portálů vskutku byly nalezeny lidské kosti. Mohly patřit nebohé Markétě Berkové?

Hrad Rychmburk také slibuje, jako ostatně řada jiných středověkých hradů, že se v jeho útrobách nachází podzemní chodba. Ta dodnes nebyla objevena, ovšem naděje umírá poslední - část sklepení ještě stále nebyla plně prozkoumána.

Hrad samotný sloužil po druhé světové válce (kdy byl státem vyvlastněn) jako domov důchodců a duševně nemocných. Veřejnosti se tak poprvé otevřel po rozsáhlé rekonstrukci až v roce 2021.