Kopec Hněvín nesl až do 19. století název Zámecký vrch. A na něm v dávných dobách stávalo nejprve dřevěné hradiště, které bylo na počátku 13. století vystřídáno bytelnějším kamenným hradem rodu Hrabišiců. Středověký hrad taktéž nenesl název Hněvín, ale Zemská stráž - což vyplývalo právě z jeho funkce strážce zemské hranice poblíž královského města Most.

Zkáza hradu Hněvín

Hrad Hněvín úspěšně odolával mnoha útokům a byl považován za jeden z nedobytných královských hradů. Zkázu mu však přinesla v 17. století třicetiletá válka, i když k ní nedošlo během žádné z bitev ani obléhacích akcí. Švédové během svých neúspěšných pokusů dobýt Hněvín několikrát zpustošili celé město. Až na samém konci války hrad obsadili a drželi jej i po uzavření míru.

Švédové Hněvín opustili až v říjnu roku 1649 a mostečtí občané měli tehdy už jasno - pryč s hradem, který jim přivodil několikaleté utrpení! Požádali proto císaře Ferdinanda III. o možnost zrušení hradu a využití stavebního materiálu pro obnovu města. A tak se stalo, že na více než dvě staletí Zámecká hora přišla o svou dominantu.

Znovuzrození Hněvína

Hrad Hněvín tak, jak jej známe dnes, tedy není zachovalým gotickým hradem ze 13. století. Jedná se o repliku původního středověkého hradu, jež je výsledkem snah Spolku přátel Zámecké hory na přelomu 19. a 20. století. Nejprve byla vybudována vyhlídková věž, ze které se dnes návštěvníci mohou kochat nádherným rozhledem na město Most, ale i na krajinu Krušných hor a Českého středohoří.

Hrad Hněvín nabízí kromě romantických vyhlídek také další zážitky. Návštěvníci zde najdou restauraci, hvězdárnu a Dílnu magistra Kellyho s expozicí o životě alchymisty, který působil i na císařském dvoře Rudolfa II.