Právě široký rozhled do okolní krajiny se ukázal být strategickým důvodem pro vybudování zdejšího hradu. Hrad Starý Jičín tak plnil důležitou vojenskou funkci - chránil prastarou obchodní cestu, spojující Pobaltí s civilizačními centry kolem Středozemního moře. Jednou z nejcennějších převážených surovin byl jantar, podle něj také obchodní stezka nesla své jméno. Předmětem obchodu byly ale i další cenné suroviny, jako byl med, kožešiny, luxusní středomořské výrobky a možná dokonce i otroci.

Kamenný hrad Starý Jičín byl vystavěn pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století na místě původní dřevěné tvrze. Starý Jičín vystřídal mnoho majitelů, mezi nimi i například mocný rod Žerotínů, za jejichž vlády dosáhl Starý Jičín největší prosperity. Zajímavostí je, že krátce hrad patřil také chorvatskému bánovi Mikulášovi Frankopanovi z Tržacu. V průběhu třicetileté války byl hrad Starý Jičín obsazen nejprve dánskou armádou, poté i armádou císařskou. Od té doby značně zchátral a i přes pozdější snahy se z mohutného hradu stala zřícenina.