Jeskyně Šipka ve Štramberku je chráněna jako Národní přírodní památka a to nejen pro své vzácné rostliny, ale zejména díky archeologickým objevům. Ty dokazují, že Šipka je nejstarším dosud objeveným sídlem člověka neandrtálského na našem území. Již zmíněná Šipecká čelist byla jedním z mnoha objevů, byť právě díky ní vešla jeskyně ve známost.

Šipecká čelist byla nalezena roku 1880 profesorem Karlem Jaroslavem Maškou. Jak se ukázalo, část nalezené čelisti měla náležet neandrtálskému dítěti zhruba ve věku osmi až deseti let, které ovšem již mělo vývojové rysy homo sapiens. Jako upomínka tohoto významného objevu byla v roce 1922 umístěna v jeskyni památní deska Karla Jaroslava Mašky.

Kromě čelisti došlo i k mnoha dalším objevům, jako byly zvířecí pravěké kosti a zuby, opracované kamenné nástroje a další artefakty, které mohly být staré až 40 000 let. Samotnou Šipeckou čelist již dnes není možné spatřit, neboť tento a další vzácné archeologické nálezy podlehly požáru v Mikulově na konci druhé světové války.

Jeskyně Šipka patří k těm největším na Moravě. Je vysoká 6 metrů a dlouhá 38 metrů. Původní bohaté krápníkové výzdoby, na které upomínal i Maška, jsou již bohužel poničené po hledačích pokladů. Jeskyně Šipka leží na Lašské naučné stezce vedoucí ze štramberského Národního sadu a je volně přístupná.