Zřícenina hradu Valdek se tyčí na ostrohu nad údolím Červeného potoka. Postaven byl již na počátku 13. století rodem Buziců, později zvaných Zajícové z Valdeka. Zajícové z Valdeka si postavili hned dva významné hrady, a to hrad Žebrák, jenž měl střežit obchodní cestu vedoucí z Prahy až do Norimberka, a také hrad Valdek, jenž střežil méně důležitou cestu z Hořovic do Příbrami. Právě hrad Valdek se stal rodinným sídlem tohoto šlechtického rodu.

Hrad Valdek čelil obléhání pouze jednou, a to z důvodu blíže neurčených sporů tehdejších majitelů hradu Běškoviců s Děpoltem z Rýzmberka. Valdek byl tehdy dobyt a zpustošen, velmi brzy byl ale znovu obnoven, dost možná samotným králem, jemuž hrad taktéž chvíli přímo náležel. Majitelé se tak postupem času střídali a Valdek pomalu ale jistě chátral. Potřebné úpravy a opravy byly tak nákladné, že byl nakonec svými vlastníky opuštěn a ponechán svému osudu. Stalo se tak nejpozději roku 1623.

Romantická zřícenina hradu ovšem dál žila v myslích lidí - prostřednictvím pověstí i romantických představ spojených s českým národním obrozením. Valdek navštívili Karel Hynek Mácha, Božena Němcová, nebo třeba Václav Kliment Klicpera. Zájem o hrad Valdek neopadl ani v minulém století, tehdy byl ovšem zapovězený. V 50. letech se totiž stal součástí Vojenského prostoru v Brdech. Na počátku nového tisíciletí sice došlo k rekonstrukčním pracím, zřícenina je ovšem i nadále v havarijním stavu a vstup do jejího areálu je částečně zakázán kvůli padajícímu kamení. Případní výletníci by se proto v blízkosti hradního areálu měli mít na pozoru.