Hrad řádu maltézských rytířů

Strakonický hrad byl založen pravděpodobně ve 13. století rodem Bavorů, a to na místě starého pohřebiště. Právě Bavorové ze Strakonic darovali část hradu johanitům (řádu maltézských rytířů), s jejichž jménem byl poté strakonický hrad provázán na dlouhá staletí. Strakonice se staly sídlem velkopřevorů řádu a od roku 1402 až do 20. století jim patřil celý hrad.

Zrada, na kterou se nezapomíná

Během své historie byl hrad Strakonice dvakrát dobyt. Poprvé se tak stalo v roce 1620, kdy hrad a celé město byly vydrancovány nekatolickými stavovskými vojsky. Podruhé se po strakonickém hradě prohnali Švédové, a to bez vynaložení velkého úsilí. Do hradu se totiž dostali díky mlynářskému chasníkovi, který je pustil dovnitř brankou na III. nádvoří. Dodnes se této brance přezdívá švédská.

Věže Rumpál a Jelenka

Dominantou hradu je gotická obranná věž zvaná Rumpál. Své jméno získala podle rumpálu, kterým se do hladomorny v podzemí spouštěli vězni. Dnes se majestátní věže strakonického hradu nikdo bát nemusí, a dokonce se může vydat na její vrchol. Po zdolání 96 schodů se návštěvníkům věže otevře krásná vyhlídka na město Strakonice a vrcholky šumavského podhůří.

To ovšem není jediná hradní věž strakonického hradu. Najdeme tu také věž Jelenku, která je o tři sta let mladší stavbou než věž Rumpál. Renesanční věž Jelenka své jméno získala díky hostinám, které se zde konaly po úspěšných honech.

Co podniknout na hradě Strakonice?

Na hradě Strakonice dnes sídlí Muzeum středního Pootaví, které nabízí hned dva prohlídkové okruhy. První okruh návštěvníky seznámí s historií řádu maltézských rytířů. Druhá část provází komplexem strakonického hradu a expozicemi, které se věnují české zbrojovce, textilní výrobě, dudácké tradici a loutkařství.

V příkopu hradu Strakonice se nachází od roku 2007 také hradní safari s poníky, oslíkem, zakrslými kozami, a také kachnami a husami.