Benešova vila v Sezimově Ústí

Kousek Francie v Čechách

Vila s osobitým stylem na historicky zajímavém místě. To je Benešova vila na soutoku Kozského potoka a Lužnice v Sezimově Ústí. Druhý československý prezident vilu nechal postavit na počátku třicátých let. Projekt architekta Petra Kropáčka vycházel z představy, která Benešovy oslovovala - dům měl dýchat vesnickou atmosférou jižní Francie.

Dvoupodlažní vila Benešových měla hladké zdi, nízkou střechu a velká okna, která přinášela do místností hodně světla. Později bylo přistavěno také křídlo se sallou terrenou a jihozápadní terasu zastínila obloučková lodžie. Když se Beneš stal prezidentem, byl na okraji pozemku vystavěn také správní dům i s kanceláří prezidentova tajemníka. To přispělo také k rozvoji Sezimova Ústí, kam začaly přijíždět návštěvy představitelů politické i kulturní scény.

Místo posledního odpočinku

Prezidentova vila byla během německé okupace vypleněna. Umělecké předměty, sbírka knih čítající 12 000 svazků, nábytek i osobní věci manželů byly rozkradeny. Z původního vybavení se toho po válce mnoho nevrátilo.

Poté, co se Beneš vzdal prezidentské funkce, přesunul se natrvalo do své vily v Sezimově Ústí. Tam také zemřel o pár měsíců později, 3. září 1948. A v zahradě, na malém návrší známém jako Kazatelna mistra Jana Husa, byla vybudována hrobka. Ta je místem posledního odpočinku Edvarda i jeho choti Hany, která zemřela 2. prosince 1974.

Hana Benešová si ve své závěti přála vilu uchovat jako muzeum na památku odkazu svého manžela, to se bohužel na dlouhé roky nenaplnilo. Až v roce 2000 byl v areálu Benešovy vily zřízen Památník Edvarda Beneše. Dobově zrekonstruované prostory vily se ovšem ve větším měřítku začínají otevírat veřejnosti až v současnosti.