Velikost hradu Rabí

Hrad Rabí byl od svého počátku hradem strážním. Jeho úkolem bylo chránit obchodní stezku mezi Sušicemi a Horažďovicemi, ale i bohatá rýžoviště zlata na Otavě. Hrad Rabí ovšem nebyl vždy takovým hradním kolosem.

Původně se jednalo o malý románský hrad, vystavěný pravděpodobně ve 13. století. Svou rozlehlost si získal až v průběhu dalších let. Nejzásadnější pak byla pro hrad Rabí pozdně gotická přestavba, kdy byl obehnán opevněním. Samotné opevnění ovšem nebylo nikdy zcela dokončeno.

Dodnes je hrad Rabí považován za největší zříceninu u nás - vždyť jeho hradby spolu s budovami se táhnout v délce takřka tří kilometrů!

Žižkův osudný hrad

Za husitských válek měl Jan Žižka hrad Rabí dobývat, a to hned dvakrát. Poprvé se posádka hradu sama vzdala, ovšem podruhé už hrad nechtěli husitům vydat jen tak bez boje. Během vřavy měl Jan Žižka přímo na hradním nádvoří přijít o své druhé oko. Ovšem i tak byl hrad Rabí roku 1421 husity znovu dobyt.

Zkáza hradu Rabí

Hrad Rabí byl opraven a dál sloužil jako rezidenční sídlo, a to až do 17. století. I když během té doby často chátral, skutečnou zkázu mu přinesl až požár na počátku 18. století. Ten jej připravil o střechy a dřevěné části. A tak byl hrad Rabí opuštěn a jeho zdi se staly zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele podhradí, ale i pro zpevnění břehů Otavy.

Zřícenina hradu Rabí jako výletní místo

V 19. století přišly první snahy o zakonzervování hradní zříceniny. Není náhodou, že právě v té době roste zájem mezi lidmi o výlety za památkami, včetně zříceniny hradu Rabí. A zájem trvá dodnes.

V současnosti státní hrad Rabí nabízí dva prohlídkové okruhy. První návštěvníky zavede na věž s vyhlídkou a také do nejstarších částí hradu. Druhý pak provází dochovanými místnostmi Břeňkova paláce, ale třeba i hradním sklepením s hladomornou. Během sezóny se na hradě Rabí konají nejrůznější kulturní akce.

Zřícenina Rabí je také součástí Šumavského trojhradí, které ji spojuje s dalšími dvěma strážními hrady: hradem Kašperk a hradem Velhartice.