Hrad Kunětická hora

Vzestup Kunětické hory

Východočeský Říp - tak se někdy přezdívá Kunětické hoře, která dominuje v krajině malebného Polabí. A právě na vrcholu této hory byl vystavěn stejnojmenný hrad.

O původní stavbě ze 14. století je toho málo dochovaného, s jistotou o existenci dokončeného středověkého hradu Kunětická hora můžeme mluvit až kolem 15. století. Tehdy byl hrad důležitým opěrným bodem husitského hnutí a do povědomí lidí se dostal díky shromáždění nespokojeného lidu, kteří po kázání kněze Ambrože táhli na Hradec Králové a úspěšně jej dobyli.

Zlatá éra za Pernštejnů

Největší slávu ovšem hrad Kunětická hora získal za Pernštejnů. Díky nim se hrad opevňuje, mohutní a stává se reprezentativnějším zámeckým sídlem. Není divu - Pernštejnové byli v té době jedním z nejvýznamnějších a nejbohatších šlechtických rodů v Čechách i na Moravě a Kunětickou horu využili také ke své další expanzi. Společenský vývoj ovšem tomu chtěl, že význam hradů postupem času upadá, a tak i Pernštejnové v roce 1560 již zadluženou Kunětickou horu opouštějí.

Když dojde na lámání kamene

Hrad Kunětická hora chřadne, ovšem to není nic proti tomu, co za hrozbu se chystá! Roku 1645 přichází švédské vojsko a ani pardubická posila nedokázala zabránit obsazení a vyplenění Kunětické hory.

Od té doby to jde s hradem z kopce, jeho zkázu urychluje dlouhodobá těžba kamene, jenž trvala až do počátku 20. století. Velká část kunětického kamene zpevnila břehy Labe, vystavěla silnice, ale třeba i hradeckou pevnost. Kvůli vysokému provozu kamenolomu tak velkolepý hrad i s horou pod ním málem zmizel ze světa.

Záchrana Kunětické hory se povedla až v roce 1919 Muzejnímu spolku, který hrad odkoupil od tehdejšího vídeňského průmyslníka. Na jeho částečné obnově se podepsali svým projektem architekti Dušan Jurkovič a Jan Pacl, a tak se hrad Kunětická hora mohl postupně otevřít veřejnosti spolu s muzejními expozicemi.

Co vidět na hradě Kunětická hora?

Nejnovější obnovy se dočkal hradní palác s věží, který na návštěvníky dýchá atmosférou kdysi význačného pernštejnského sídla. Kromě sálů mohou zavítat také do sklepení, zbrojnice a vystoupat na hradní věž s vyhlídkou. Mimochodem v rámci této prohlídky se můžete potkat i s největším drakem, který obýval české hrady!

Zájemci mohou zamířit v rámci dalších prohlídkových okruhů také do kaple sv. Kateřiny Alexandrijské, ale i do známých Jurkovičových interiérů šesté brány včetně tzv. Zeleného a Červeného salonku.