Gočárovy Automatické mlýny

Průmyslový areál s mnoha jmény

Bratři Egon a Karel Winternitzové byli podnikatelé a čeští mlynáři židovského původu, kteří v roce 1909 započali stavbu dnes známých Automatických mlýnů. Ke stavbě povolali architekta Josefa Gočára, který tehdy stál na začátku své kariéry. Dnes je Gočár považován za jednoho z nejvýznamnějších českých architektů 20. století.

Automatické mlýny nejprve nesly název Winternitzovy mlýny podle zakladatelské rodiny. Tento název ovšem mizí z fasády mlýnů již v roce 1938, a to poté, co poslední z žijících bratrů mlýny prodává a utíká před německou hrozbou. Neúspěšně - pravděpodobně jej potkal stejný osud jako dalších 28 členů rodiny, kteří zemřeli v nacistických koncentračních táborech.

Winternitzovy mlýny od té doby nesou pouze název Automatické mlýny, ovšem později se ujímá i název Gočárovy mlýny na počest architekta, jenž dal stavbě její nezaměnitelnou vizuální podobu.

Gočárovy mlýny jako kulturní centrum

Gočárovy Automatické mlýny ukončily svůj provoz roku 2013, tedy po více než 100 letech. Roku 2015 se pak blýská na lepší časy - Gočárovy Automatické mlýny kupují manželé Smetanovi. K novému ambicioznímu projektu se připojí nejen Pardubický kraj a město Pardubice, ale i špičkoví architekti - kromě samotného Lukáše Smetany třeba také Josef Pleskot či Ladislav Lábus.

Co vidět v Gočárových Automatických mlýnech

Dnes Gočárovy Automatické mlýny nejsou opuštěným průmyslovým areálem. Najdete tu hned dvě galerie - Gočárovu galerii a galerii GAMPA. Nachází se tu také řemeslné a technologické vzdělávací centrum Sféra, ale i kavárna Cafe Gočár či Brickstro by Mariana na piazzettě. V rámci komentovaných prohlídek můžete zamířit také do sila.

První část zrevitalizovaných Gočárových Automatických mlýnů byla veřejnosti otevřena v roce 2023 a další práce budou pokračovat až do roku 2026.