Krasíkov byl osídlen již v pravěku, tedy dávno před tím, než bylo na zdejším vrchu vybudováno kamenné sídlo. Tak se stalo až ve 13. století, kdy zdejší panství získali páni Švamberkové, respektive jejich předek Ratmír ze Skřivína. Predikát ze Švamberka užíval již jeho syn.

Během doby vlády Švamberků byl hrad jeden z největších a nejkrásnějších hradů západních Čech. To mu ovšem štěstí v husitských válkách nepřineslo. Švamberkové se stali hlavními představiteli katolické strany konfliktu, střetnutí s husity tak bylo nevyhnutelné.

Když se Bohuslav VI. uchýlil na svůj hrad Švamberk, Jan Žižka se vydal hrad svého největšího nepřítele dobýt. Již jednou ho porazil v bitvě u Nekmíře, tentokrát ale získal i jeho cenný hrad. Hrad Švamberk se stal opěrným bodem husitského tažení, zatímco Bohuslav ze Švamberka byl tou dobou pravděpodobně vězněm na svém vlastním hradě. Nejprve čekal, že za něj král Zikmund či jeho příbuzní zaplatí výkupné. Když se tak nestalo, přestoupil Bohuslav k husitům.

Hrad Švamberk sice utrpěl během husitské vřavy rány, poslední kapku mu ale uštědřil požár, který vznikl během smažení koblih. Zchátralý a ohněm zpustošený hrad byl definitivně zničen o dva roky později 300 švédskými jezdci, kteří se tudy prohnali.

Dnes dominantu Krasíkovského vrchu tvoří zachovalá kaple sv. Máří Magdalény z roku 1654 a torzo hradních zdí s věží, která dnes slouží jako rozhledna.