Historie zámku Luhov sahá až do 16. století. Tehdy na Luhově zámek jako takový ještě nestál, místo něj bychom zde našli renesanční tvrz, postavenou Oldřichem z Říčan a na Pňovanech. Některé literární prameny ale hovoří ještě o starším středověkém tvrzišti, které mělo stávat právě poblíž dnešního zámku. Okrouhlá akropole údajného tvrziště, které by mohlo pocházet již ze 13. století, se nachází za zámeckou sýpkou. Zajímavostí je, že i zámecká sýpka bývala mylně považována za původní středověkou tvrz.

Každopádně opravdová luhovská renesanční tvrz se postupem času stává pro šlechtice nedostačující a chátrá. A tak nastal den, kdy velkou přestavbou získal Luhov punc zámku. Stalo se tak za rodu Steinbachů, kteří se zasloužili o dodnes trvající podobu zámku Luhov. Mimo barokní přestavbu zámku nechali také upravit zámecký park ve stylu francouzské zahrady a okolí zámku vyzdobili pískovcovými sochami. Po přestavbách v druhé polovině 18. století byla kaple, vystupující ze stavby směrem do zámeckého parku, zasvěcena Bolestné Panně Marii.

Bohužel zámek Luhov v nedávných dějinách zažil krušné časy. Po znárodnění sloužil zámek jako ubytování pro zaměstnance, ale i jako uhelné sklady. Zámek ani park nebyly udržovány, což dovedlo celý areál do tíživého stavu. Naděje pro zámecký areál svitla až po revoluci, kdy jej v roce 1996 koupili manželé Němcovi. Po desetileté rekonstrukci jej nakonec zpřístupnili veřejnosti.

Na rozdíl od jiných zámeckých areálů, které jsou dnes v soukromých rukách, neposkytuje zámek Luhov ubytování. Návštěvníci mohou zavítat do historických interiérů, obdivovat historický nábytek, porcelán, obrazy, nádhernou kapli a v neposlední řadě i výstavu grafik anglického malíře Williama Hogartha. Zámecký park v anglickém stylu je taktéž zvelebován a na svá místa se vracejí i repliky původních soch. Celý zámecký areál je včetně sýpky, parku, soch a tvrziště chráněn jako kulturní památka ČR. Zámek Luhov je také oblíbeným místem pro svatební obřady.