Filip a Ješek z Kounice spolu při prodeji uzavřeli smlouvu o postoupení majetku v případě úmrtí jednoho z nich. Brzy na to Ješek zemřel a Pyšolec i se vsí se vrátil pánům z Pernštejna.

V následujících letech se hrad i okolní území vystřídalo v državě mnoha šlechtických rodů, ovšem nakonec se znovu, v roce 1446, navrátil od Lomnických pánů zpět do vlastnictví Pernštejnů.

V druhé polovině 15. století byl hrad během česko-uherských válek rozbořen. Jeho nový majitel Jan II. z Pernštejna se Pyšolec pravděpodobně pokusil opravit, ale již v průběhu prací svého pokusu zanechal a hrad tak zůstal trvale opuštěn.

Dnes z hradu zůstaly stopy paláce s obvodovými opěrnými pilíři, polovina mohutné válcové věže, která měla v průměru přes 10 metrů, a zbytky tří hradních příkopů. Ten nejhlubší má hloubku přes 16 metrů.

Zajímavosti

Podle archeologického výzkumu hradu se zjistilo, že Pyšolec pravděpodobně nebyl nikdy zcela dostavěn.

Pár set metrů jihozápadně od hradu se dochovaly pozůstatky středověkého výrobního areálu s unikátní pecí na pálení vápna.

Cesta na Pyšolec

Kolem zříceniny vede červeně značená Cyrilometodějská turistická trasa z obce Vír přes Kobylnice, Pivonice a zříceninu hradu Zubštejn do Štěpánova nad Svratkou.