Hrad Brumov byl založen ve 13. století v románském slohu na místě původní dřevěné tvrze. Místo stavby bylo velmi strategické - Vlárský průsmyk, táhnoucí se údolím řeky Vláry, je dodnes přirozenou spojnicí Moravy a slovenského Pováží. Hrad Brumov tak od pradávna zastával důležitou strážní a obrannou funkci, čímž se stal důležitým místem ochrany celého kraje. Není tedy divu, že za svou historii mnohé zakusil.

Na počátku 14. století se hrad Brumov pokoušel zdolat uherský šlechtic Matúš Čák Trenčanský, než jeho výpady ukončil král Jan Lucemburský. Za husitských válek byl Brumov nakloněn husitům, a tak byl dvakrát obléhán a úspěšně dobyt vojskem krále Zikmunda. Za pánů Cimburků hrad posloužil naopak pro vojenskými výpady, jenž směřovaly hlavně do Uher. Za česko-uherských válek se hradu zmocnil uherský král Matyáš Korvín, a tak na nějaký čas přešel hrad do vlastnictví uherské šlechty. Za třicetileté války hrad dobyli Valaši, kteří tentokrát zdokonalili hradní opevnění - a díky tomu hrad Brumov následně odolal náporu Turků, Tatarů a uherských povstalců.

Mnoho vojsk se tedy prohnalo Brumovem. Úloha hradu Brumov poklesla až s ničivým požárem roku 1760. Tehdy byl sice ještě provizorně opraven, další oheň roku 1820 byl ale konečnou tečkou. Hrad Brumov byl zcela opuštěn a ponechán svému osudu. Z významného hradu se tak časem stala ruina. Až v 90. letech byla zřícenina hradu Brumov zakonzervována a od roku 2000 otevřena veřejnosti.