V Karviné se nacházely původně hned tři honosné zámky, ovšem v minulém století všechny podlehly následkům industrializace… tedy až na jeden. Zámek Fryštát je přitom stár jako Fryštát sám - tedy když ještě Fryštát nebyl součástí dnešního města Karviná.

Tehdy, v roce 1288, se jednalo ještě o stavbu hradního typu, která byla spojena s knížecí rodinou těšínských Piastovců. O něco později byl původně dřevěný hrad přestavěn na renesanční zámeček. Po rozsáhlém požáru v první polovině 16. století ovšem zámek Fryštát po nutných opravách ztratil svůj šmrnc a putoval od jednoho vlastníka k druhému.

Ale dnešní zámek Fryštát je jiný - je honosným empírovým dědictvím, které nám zde zanechal rod Larisch-Mönnichů. Právě oni mají na svědomí tuto nádhernou rekonstrukci z 18. století. Nový zámek byl vystavěn na piastovských základech a Larisch-Mönnichové se zde natrvalo usídlili. Tedy pouze do roku 1945, kdy jim byl zámek zkonfiskován a užíván generálním ředitelstvím OKD. Do té doby se zámek Fryštát těšil slávě, přijímal ve svých interiérech významné osobnosti jako byl arcivévoda Ferdinand dEste, císař Vilém II., bulharský car Ferdinand či Marie z Wallersee, neteř císařovny Alžběty "Sisi".

Osud zámku Fryštát tedy byl znovu nejistý - komunistický režim se ještě více zaměřil na těžební aktivity a zcela změnil charakter celého města. Necitlivé a nevkusné stavební zásahy v 50. a 60. letech a nevhodné využití zámku Fryštát ovšem nebylo nic proti tomu, co za osud potkalo dva další karvinské zámky. Zámek Solca i zámek Ráj rodu Larisch-Mönnichů potkal stejný osud - vlivem nevhodného využití, poddolování i vyhoření musely být oba zámky v 80. letech zbořeny.

Zámek Fryštát ovšem vydržel dobu temna a na konci 90. let byl po významné rekonstrukci poprvé zpřístupněn veřejnosti. Prohlídka empírového zámku nabízí seznámení se životním stylem šlechty přelomu 19. a 20. století i expozici českého umění 19. století Národní galerie v Praze.