Středověké hradby, které byly ve Znojmě vybudovány za vlády Přemysla Otakara II., ztratily v 17. a 18. století svůj význam.

S tím, jak se postupně měnil styl válčení, zastarávalo totiž i samotné opevnění. Po napoleonských válkách se tak vedení města rozhodlo k rozboření původních 4 bran a k jejich následnému odprodeji do soukromých rukou. Dodnes se tak částečně dochovala jen Horní brána.

Z bývalých příkopů vnikly městské parky, které obklopují historický střed Znojma. Kolem historického jádra se také dochovaly souvislé pásy hradeb s několika věžemi.

Nejmohutnější hranolovou věží znojemského opevnění byla Vlkova věž v Kollárově ulici. Věž stála u Dolní (či Vídeňské) městské brány a střežila nejdůležitější vjezd do města. Dodnes je také jedinou dochovanou krytou hradební věží (tvar střechy však není původní).

Hranolová Střelniční věž z první poloviny 15. století sloužila k obraně Znojma v období husitských válek a je unikátní ukázkou pozdně gotické střílny. Své jméno získala po střelnici znojemských ostrostřelců, která se v 17. a 18. století nacházela na parkánu pod věží. Později věž sloužila i k bydlení a jako skladiště.

Původní parkán je dnes upraven do podoby parčíku s příjemným posezením v závětří hradební zdi.