Klášter Rosa coeli

O založení a jménu kláštera Rosa coeli

Když se ve 12. století rozhořel spor mezi českým knížetem a rakouským vévodou, skončilo to pleněním Rakouska, které se nevyhnulo dokonce ani kostelům.

Své o tom věděl třeba moravský velmož Vilém Pulín z Kounic, který vynikal udatností, ale i krutostí, kterou se nejen na sakrálních místech v Rakousku podepsal. Po návratu na Moravu ovšem zpytoval své svědomí, a to dokonce až tak, že se vydal kát do Říma k samotnému papeži. Aby svůj dluh vůči Bohu splatil, nařídil mu papež, aby na svých statcích nechal vystavět klášter.

A tak se stalo - roku 1181 Vilém z Kounic za pomoci opata želivského kláštera nechal vybudovat klášter zvaný Rosa coeli, neboli Růže nebes, kde se následně usídlila komunita premontrátek z konventu v Louňovicích. Jednalo se tak o první ženský premonstránský klášter na Moravě.

A proč zrovna Rosa coeli? Chrám byl pravděpodobně zasvěcen Panně Marii, kterou církev nazývá také Růží nebeskou.

Kouzlo zříceniny Rosa coeli

Byť se tak dnes zřícenina Rosa coeli nejeví, svého času se jednalo o významný klášter, který disponoval velkým jměním. Díky tomu mohl být na nedalekém kopci vystavěn obranný hrad. Přesto se klášter Rosa coeli dostal do krize, během husitských válek byl vypálen a na čas zrušen.

Vzkřísit významný klášter měli v úmyslu strahovští premonstráti, když ale přišel další ničivý požár v roce 1703, i oni ho nakonec nechali vlastnímu osudu. A tak klášter Rosa coeli zůstává torzem bez střechy již více než 300 let.

Gotický chrám ovšem dodnes na návštěvníky dýchá neopakovatelnou atmosférou. Říká se, že pobyt mezi zdmi kláštera Rosa coeli působí blahodárně na duši i tělo, a již během chvíle umí zlepšit náladu. Citlivější lidé zde popisují vnímání pozitivní energie. A koncertní akce jsou díky nádherné akustice skutečně unikátním zážitkem. Klášter Rosa coeli si oblíbili i filmaři - natáčela se tu pohádka O statečném kováři, nebo seriály Četnické humoresky a Labyrint.