Vznik hradu Ralsko je opředen tajemstvím - jeho přesný zrod není znám, traduje se ovšem, že možným strůjce stavby hradu byl Heřman z Ralska, zakladatel významného rodu Markvarticů.

Pokud tomu tak bylo, tehdejší stavba byla pravděpodobně ještě dřevěná. Jisté ovšem je, že během 14. století již na kopci Ralsko doložitelně stojí hrad kamenný. Pro Vartenberky, tehdejší majitele hradu, plnil spolu s dalšími pevnostmi důležitou strážní funkci obchodní cesty do Lužice.

S Lužicí ovšem Vartenberkové dobré vztahy během husitských válek neměli. Velmi špatně dopadl například Jan Ralsko mladší, který během dobývání hradu Grabštejn porušil dohodu s Žitavou, za což ho čekal krutý trest - byl usmýkán koňmi a poté rozčtvrcen. Hrad Ralsko byl následně roku 1468 dobyt žitavským vojskem z Lužice. Vartenberky tak na hradě přechodně vystřídali loupeživí rytíři, kteří zde padělali mince. Roku roku 1505 celé panství koupila rodina Bíbrštejnů, o samotný hrad se ovšem již nikdo dále nestaral.

Postupem času tak začal pustnout a stal se terčem hledačů pokladů. O pokladu, hlídaném monstrózním psem, totiž mluví i pověst. Jiná ralská povídačka zas vypráví o spícím vojsku, které přijde českému národu na pomoc ve chvíli nebezpečí - jako je tomu u pověstí blanických. Do dnešní doby se z hradu dochovala torza dvou věží, zbytky hradeb, obvodových zdí paláce a dalších budov.