Hora Říp

Říká se, že každý pravověrný Čech by se měl na horu Říp vydat alespoň jednou do roka. Tato památná hora totiž patří k nejvýznamnějším místům a symbolům naší národní historie.

Říp je stolovou horou sopečného původu. Dnes zalesněná hora byla dříve prosta lesů, a to až do roku 1879. Původ názvu Říp sahá pravděpodobně ke keltskému "rib", neboli žebro či žebro země, nebo ke starogermánskému "rip", čili skála nebo hora.

Mýtus, který žije dodnes

Legenda, kterou zná snad každé malé dítě - totiž že Říp je místem, kde se usídlili první Slované vedení praotcem Čechem. Poprvé tento příběh zaznamenal kronikář Kosmas na počátku 12. století. Tato událost byla zpečetěna rituálem, kterým byla tato zem svěřena do vlastnictví nově vzniklého národa, pojmenovaném po vůdci Slovanů Čechovi (Boemus). To samé potvrdil i o dvě století později kronikář Dalimil. Na základě tohoto mýtu taktéž rozpracoval v 19. století národní obrozenec Alois Jirásek známé Staré pověsti české.

Samotná hora Říp sice v rané slovanské době nebyla osídlena, ležela ovšem ve středu původního osídlení, které sahalo až tam, kam lze z hory dohlédnout. Zajímavostí je, že tato čedičová hora obsahuje také magnetovec, který působí lokální magnetické anomálie (které se například projevují výchylkami střelky kompasu). Na úpatí hory Říp také vyvěrají tři prameny, přičemž ten východní je považován za léčivý.

Na vrcholu hory Říp se nachází jedna z nejstarších románských staveb v České republice - Rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha, pocházející pravděpodobně z 11. století. První neděli v měsíci se v rotundě koná od 15 hodin mše svatá. Rotundu je možno navštívit ve vymezených hodinách, nebo po předchozí domluvě.