Zámek Tachov

Jak šel čas se zámkem Tachov

Tachovský zámek vznikl přestavbou původního gotického hradu, který měl za úkol střežit široké okolí města. Když byl hrad v Tachově rozšířen o pohodlný palác, oblíbil si bydlení zde i král a císař Karel IV. To bylo ovšem dříve, než se zvrhla husitská revoluce. Hrad Tachov byl husity dobyt a poničen. Na nákladné opravy tehdejší majitelé Pluhové z Rabštejna rozhodně neměli. S pomocí krále provedli pouze nutnou údržbu, většinu peněz z královské pokladny si ovšem nechali pro sebe. A tak hrad Tachov chátral, až se stal neobyvatelným a byl opuštěn.

Hrad Tachov byl zdá se odsouzen ke svému konci. Když se k tachovskému panství dostali v 17. století Losyové, usmálo se přeci jen na hradní stavbu štěstí. Losyové hrad nechali přestavět na barokní zámek a vdechli tak stavbě nový život a smysl. Dokonce i po požáru roku 1770 byl Tachov znovu klasicistně obnoven, tentokrát rodem Windischgrätzů.

Zámek Tachov na prahu existence

Windischgrätzové vlastnili zámek Tachov až do 30. let minulého století, poté přešel do vlastnictví československého státu. Tehdy započala nejčernější doba historie tachovského zámku. Během války zde sídlilo vojsko i lazaret. Krátce po válce sem byli přesunuti tachovští Němci určení k odsunu. Poté prostory zámku sloužily různým účelům - bývala zde sýpka nebo třeba skladiště.

Postupně se zámek Tachov dostal do hrozivého stavu, a to až takového, že byla na konci 60. let nařízena jeho demolice. Tachovští se ovšem za svůj zámek postavili a na jejich nátlak nakonec úřady od demolice ustoupili. Místo toho započala postupná obnova, jež trvala až do roku 1983.

Veřejnosti se zámek otevřel až roku 2014 s expozicí o historii města i hradu a zámku Tachov. Zámecký okruh také představuje život Windischgrätzů, kteří ve zdejších komnatách žili v 19. a na počátku 20. století.