Zámek Jánský Vrch

Jánský Vrch v dobách nebezpečí

Na místě dnešního zámku Jánský Vrch dříve stával gotický opevněný hrad. Starobylé sídlo biskupů z polské Vratislavi bylo postaveno pravděpodobně na počátku 13. století. Hrad si vytrpěl obléhání husity, větší zkázu mu ale přineslo následné rozhodnutí tehdejšího biskupa Konráda o částečném poboření hradu. Tento čin měl hrad připravit o obrannou funkci a zabránit tak tomu, aby se znovu dostal do rukou nepřátel.

Brzy nato byl částečně pobořený hrad Jánský Vrch přestavěn do renesančního stylu, později prošel i barokní zámeckou úpravou. Už v 17. století byl zámek Jánský Vrch znovu opevněn, a to za třicetileté války. I přesto ovšem hradby neustály nápor 300 Švédů. Ti se na Jánský Vrch vydali hned dvakrát, pokaždé byli vyhnáni a částečně pobiti císařským vojskem. Zámek Jánský Vrch dobytí přečkal bez větší úhony, stejně tak vydržel i turecké nebezpečí, obě slezské války i válku sedmiletou.

Zámek Jánský Vrch jako kulturní místo

Význam Jánského Vrchu v dalších letech rostl. Díky biskupovi Gothardovi Filipovi Schaffgotschovi zámek proslul jako středisko hudební kultury. Biskup měl totiž hudbu velmi v oblibě, a tak si na své sídlo zval celou řadu umělců, včetně skladatele, houslisty a dirigenta Karla Ditterse z Dittersdorfu. V hudební tradici zámku Jánský Vrch se pokračuje dodnes - třeba prostřednictvím koncertů Zámeckého kulturního léta nebo festivalem Karla Ditterse z Dittersdorfu.

Co vidět na zámku Jánský Vrch

Prohlídkové trasy provedou návštěvníky reprezentačními místnostmi s výstavou sbírky dýmek a kuřáckých potřeb. Sbírka čítá dohromady zhruba 1200 exponátů z celého světa. Nejměnší návštěvníci si na zámku Jánský Vrch přijdou také na své - čeká je nejen dětská prohlídka zámku, ale i hravé úkoly na stezce v zámeckém parku.