Loupežníci na hradě Frýdberk

Hrad Frýdberk, jinak zvaný také hrad Žulová, vystavěl Jan z Wüstehube na konci 13. století. Ten se pro své okolí stal trnem v oku kvůli loupeživým výpravám, na které se vydával ze svých hradů Frýdberka i nedalekého Kolštejna. A nebyl jediný - převážně církevním institucím škodili také jeho potomci, ale i Haugwicové, kteří hrad Frýdberk získali ve 14. století.

Až roku 1358 dochází k usmíření, a to díky vratislavskému biskupovi, který hrad od šlechticů za draho vykoupil. Nemohl jinak, vždyť zdejší biskupství bylo po celou dobu hlavním cílem loupežníků.

Zřícenina hradu Frýdberk

Středověký hrad Frýdberk se tak stal opěrným bodem biskupů. Zub času se na něm ale podepsal a vyžádal si významnější opravy - a tak koncem 16. století omládl díky renesanční přestavbě.

Dnes ale víme, že tyto reprezentační opravy na úkor obranných prvků byly zcela zbytečné. Frýdberk totiž nebyl dostatečně vybaven pro to, aby čelil švédským a polským vojákům, kteří za třicetileté války na hrad zaútočili a z velké části jej pobořili. Od té doby byl hrad Frýdberk převážně zříceninou.

Hrad Frýdberk, anebo kostel Žulová?

Zbytky hradu Frýdberk tak v následujících letech byly pouze nutně opraveny pro účely zřízení pivovaru. Do dnešní doby zbyl z hradu jen bergfrit, tedy okrouhlá hradní útočištná věž, která později našla své další využití. V roce 1810 se stala součástí nové stavby kostela sv. Josefa.

Obec Žulová tak má skutečně zajímavý unikát - k hradní věži přistavěnou klasicistní loď kostela. Samotný bergfrit byl využit jako kostelní věž, čímž je ještě více zdůrazněna neobvyklá architektonická kompozice. A tak středověký hrad Frýdberk zanikl, aby na jeho místě (doslova) vyrostl kostel svatého Josefa v Žulové.