Právě zde v Náměšti nad Oslavou si ve 13. století nechali páni z Lomnice postavit hrad. Náměšť se v průběhu let postupně stala významným místem kultury a společenského života na Moravě. Děje se tak za vlády rodu Žerotínů a právě oni stojí za přestavbou původního hradu na zámecké renesanční sídlo. V téměř nezměněné podobě se honosný zámek Náměšť nad Oslavou zachoval dodnes.

Kulturní rozkvět zámku Náměšť nad Oslavou

Zámek se vystřídal v rukách různých rodů, ovšem největšího rozmachu ekonomického a zejména kulturního se dočkal za starého moravského rodu Haugviců. Ti zámek Náměšť nad Oslavou pořídili v roce 1752 a drželi jej až do druhé světové války. Během té doby se z Náměště nad Oslavou stalo doslova moravské centrum hudební kultury.

Například za Jindřicha Viléma III. Haugvice zde vznikla zámecká kapela, která byla zcela unikátním hudebním tělesem čítajícím více než tři desítky instrumentalistů, přes dvacet sboristů a devět sólistů. Většina z nich přitom zároveň na zámku sloužila. A dokonce lidé, kteří neoplývali nějakým hudebním talentem, byli ze služby propouštěni. Mezi blízké přátele hraběte patřili i známí umělci jako byl Antonio Salieri nebo Christoph Willibald Gluck.

Hudba provází zámek Náměšť nad Oslavou dál

Po druhé světové válce byl náměšťský zámek zkonfiskován a brzy nato byl upraven na prezidentské letní sídlo pro Edvarda Beneše. Ten tu nakonec ale pobýval pouze krátkou dobu, a to mezi lety 1946 a 1947. Od roku 1949 byl zámek zpřístupněn veřejnosti.

Zámek Náměšť nad Oslavou v současnosti znovu naplňuje hudební tradici, se kterou je neodmyslitelně spjat. Konají se tu pravidelné koncerty klasické hudby i modernějších žánrů. Kromě toho návštěvníci mohou navštívit některou ze zámeckých prohlídek. Ta je může zavést do zámecké kaple, královského apartmánu, reprezentačních prostor a nově třeba i do apartmánu hraběte Haugvice.