Uprostřed zalesněných kopců se nad údolím řeky Bečvy tyčí jeden pozůstatek hradní pevnosti. Jedná se o hrad Helfštýn, založený na přelomu 13. a 14. století pravděpodobně jistým Fridušem z Linavy. O Fridušovi máme pouze málo informací, historikové se ovšem domnívají, že využíval strategickou polohu hradu Helfštýna k loupežení, dokud nebyl s ostatními zločinci králem popraven. K Fridušovi se pojí také nejedna pověst!

Sám ďábel mu prý vykopal hradní studnu (zvaná Čertova studna) a přitom u vchodu ke studni upustil kámen, dnes nazývaný Čertův kámen. To ovšem ještě nic není. Existuje také povídačka O helfštýnském psu, který hlídá zakopané poklady. Děsivý černý pes se zlatým řetězem a přilbicí má být duchem loupeživého Friduše!

I takové mohly být počátky hradu Helfštýn, který se může pyšnit nejdelšími hradebními zdmi na území dnešní České republiky.

Během staletí měnil hrad Helfštýn majitele a byl i několikrát obléhán - a úspěšně odolal i švédským vojskům. Později ovšem začala demolice hradních prvků vojenské obrany z důvodu obavy, že by hrad mohl být během války zneužit. Situace se ale velmi brzy změnila s hrozbou vpádu tureckých vojsk, a tak byly způsobené škody znovu opravovány. Od druhé poloviny 18. století nakonec význam hradu upadl a byl opuštěn.

Po dvou stoletích chátrání byl Helfštýnu přeci jen navrácen život - poslední rekonstrukce torza renesančního hradního paláce byla dokončena v srpnu 2020. Z ochozu hradního paláce se vám naskytne nádherný výhled do údolí Moravské brány. Ještě více ovšem uvidíte z tzv. husitské věže. Věž nese své jméno díky pánům z Kravař, kteří byli přívrženci husitství.