Letohrádek Belveder nechal na konci 17. století vystavět na vrchu Vysoká hrabě František Antonín Špork. K penězům na výstavbu letohrádku přišel hrabě kuriózním způsobem. Během svého léčebného pobytu v karlovarských lázních je vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském.

Slavnostní otevření letohrádku Belveder bylo spojeno s opulentními oslavami. Po vysvěcení kaple sv. Jana Křtitele zamířilo do letohrádku mnoho šlechticů a údajně bylo pozváno až 20 000 poddaných z malešovského panství. Víno zde teklo proudem z mramorové kašny, opečeni byli dva jeleni i vůl nadívaný kachnami a husami. Na památku této události byly také raženy pamětní mince.

Pustevny byly vybudovány západně od letohrádku. Zdejší mniši tak o celý objekt pečovali až do roku 1796. K úpadku celého areálu Belveder ovšem došlo mnohem dříve, a to když jej hrabě Špork po další velké veselici prodal i s celým malešovským panstvím novému majiteli. Ti ovšem o letohrádek nejevili velký zájem.

Poslední ránou pro letohrádek Belveder byl blesk, jež do něj udeřil roku 1834. Stalo se tak na den pálení čarodějnic, a tak místní nepojali žádné podezření, když na vrcholku kopce Vysoká spatřili oheň. Požár byl pro letohrádek ničivý a tak již nebyl obnovován. Do dnešních dnů se dochovaly monumentální obvodové zdi. Nedaleko zříceniny Belveder se nachází také rozhledna Vysoká.