Pověsti o nešťastné lásce a pokladu
Zajímavostí je, že během 16. a 17. století hrad sloužil jako vězení, a to nejen pro odsouzené zločince, ale příležitostně i pro potřeby tehdejších majitelů hradu.
K tomu se pojí také pověst o nešťastně zamilované Elišce, která se zakoukala do obyčejného kováře selského původu. Její otec Zikmund Smiřický jí sňatek s neurozeným mužem nejen zakázal, ale dokonce ji na jedenáct let v hradu uvěznil. Podle pověsti ji odtud měl osvobodit až Ota z Vartenberka.
Jiná povídačka zas varuje před kohoutem s ohnivýma očima, který má střežit dosud ukrytý poklad nezměrného bohatství. Další pověsti zahrnují i duchařské přeludy - čas od času se na zřícenině má objevovat třeba přízrak panny Meluzíny nebo smutný duch myslivce.