Pověsti o nešťastné lásce a pokladu

Zajímavostí je, že během 16. a 17. století hrad sloužil jako vězení, a to nejen pro odsouzené zločince, ale příležitostně i pro potřeby tehdejších majitelů hradu.

K tomu se pojí také pověst o nešťastně zamilované Elišce, která se zakoukala do obyčejného kováře selského původu. Její otec Zikmund Smiřický jí sňatek s neurozeným mužem nejen zakázal, ale dokonce ji na jedenáct let v hradu uvěznil. Podle pověsti ji odtud měl osvobodit až Ota z Vartenberka.

Jiná povídačka zas varuje před kohoutem s ohnivýma očima, který má střežit dosud ukrytý poklad nezměrného bohatství. Další pověsti zahrnují i duchařské přeludy - čas od času se na zřícenině má objevovat třeba přízrak panny Meluzíny nebo smutný duch myslivce.