Pověst o zakletém rytíři

Bývaly doby, kdy páni libštejnský a krašovský neměli se příliš v lásce. Problém, který rozdmýchal jejich vzájemnou nevraživost, byl statek na pomezí obou panství. Ani jeden z pánů nechtěl ustoupit z vlastnického nároku.

A tak jednoho dne krašovský rytíř panství obsadil. Reakce z Libštejna přišla hned vzápětí - rytíř se svou družinou vyloupil Krašov a zajal rodinu protivného šlechtice. Jak bylo na Libštejně zvykem, protivníci a nepřátelé zdejšího pána končili v temném sklepení, jež pro ně znamenalo smrt. A tak krašovský pán, vydaje se osvobodit svou ženu a děti na hrad Libštejn, objevil už jen jejich kosti v temnotě vězení. Rozhodl se oplatit tento hrozný čin stejnou mincí. Oba rytíři nakonec v zápalu boje usmrtili se navzájem a skončili v tomtéž libštejnském sklepení s mrtvolami svých nejbližších.

Od té doby se lidu v podhradí zjevovaly přízraky libštejnského rytíře a jeho drahé choti, jež zemřeli tímto nesmyslným krveprolitím. Jen duše čistá a statečná měla tu moc zprostit je prokletí věčného bloudění po světě, jež jim už nepatří.

A tak o mnoho let později zjevil se libštejnský rytíř oráčovi, jež tou dobou pracoval na statku mezi oběma panstvími. Požádal jej o pomoc - on i jeho rodina musí být pohřbena po křesťanské zvyklosti, aby nadešla konečného pokoje. Pokud v sobě sedlák najde špetku odvahy, vydá se spolu s ním o půlnoci ke zbořenému hradu a podaří se mu čelit řadě nestvůrných zjevení po cestě, bude na konci odměněn pokladem nezměrné ceny. Pekelná zjevení sedlák přečkal, dojel k hradu a na jeho nádvoří s pokorou pohřbil všechny oběti dávného krveprolití. A poklad? V kapsách a v hrstech si odnesl tolik, co mu síly stačily. A za zlato a stříbro pak svůj statek zvelebil tak, že široko daleko by člověk těžko pohledal lepší.