Zámek Moravská Třebová patří k nejcennějším památkám renesance a manýrismu u nás. Jeho původ ovšem sahá až do 13. století, kdy na místě dnešního zámku stával středověký hrad pánů z Rýzmburka, později také rodu Lucemburků.

Největšího rozmachu ovšem hrad a celé město Moravská Třebová dosáhli za pánů z Boskovic. Právě oni nechali již nepohodlný hradní objekt v 15. století přestavět na nádherné renesanční sídlo. Z této doby přestavby se dodnes zachoval raně renesanční portál, která je jednou z nejstarších renesančních památek nejen u nás, ale dokonce i v Evropě (kromě Itálie, kolébky renesance). Z původního hradu si zámek zachoval obrannou funkci a opevnění města či hranolovou věž se šnekovým schodištěm.

Další významný rozkvět Moravské Třebové přinesl rod Žerotínů, další majitelé panství, kteří zámek přestavěli v duchu manýrismu. Z tohoto období mohou návštěvníci obdivovat zejména arkádové zámecké nádvoří, vybudované v místě bývalého hradního příkopu. Připomínán je zejména Ladislav Velen ze Žerotína, který panství zdědil teprve jako desetiletý chlapec, byl ovšem zdatný hospodář a štědrý mecenáš umělců, učenců i alchymistů. Díky svému rozkvětu si Moravská Třebová vysloužila v této době přízvisko "Moravské Athény".

Žerotínové vlastnili zámek Moravská Třebová až do bitvy na Bílé hoře, kdy museli po prohrané bitvě emigrovat před jistou smrtí. Jejich zabavený majetek v Moravské Třebové pak připadl Lichtenštejnům, kteří panství drželi až do jeho znárodnění roku 1945. Zámek během té doby přežil drancování Švédů, kdy přišel o celou řadu cenností, zkázonosný mu ovšem byl požár z roku 1840, kdy kompletně vyhořel zámek i velká část Moravské Třebové. O svou renesanční krásu tak zámek částečně přišel, byť následné opravy se mu ji snažily vštípit zpátky.

Prohlídkové zámecké okruhy zavedou návštěvníky do středověké mučírny, alchymistické laboratoře, seznámí je s historií a zvyklostmi šlechty v Moravské Třebové či s geologickými nálezy na Moravskotřebovsku.