Státní opera Praha

Stavovské divadlo bylo v té době již sto let staré a nedostačovalo tak aktuálním potřebám. Nová novorenesanční budova s neorokokovým interiérem vznikla podle plánů vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera a Praze přinesla velkorysé jevištní parametry a obrovskou kapacitu hlediště. Své prvenství si udržela dodnes.

Plně funkční divadelní budova byla postavena za necelé dva roky a svou činnost divadlo zahájilo 5. ledna 1888.

Za první republiky se Nové německé divadlo profilovalo liberálně a většina herců byla antifašistická. S narůstajícím nacistickým extremismem se tedy další existence divadla stávala nemyslitelnou a naposledy se zde hrálo 25. září 1938. Divadlo poté pod novým názvem Deutsches Opernhaus sloužilo pro politická shromáždění příslušníků NSDAP.

Po 2. světové válce byla budova přejmenována na Smetanovo divadlo. Mezi lety 1967–1973 proběhla generální rekonstrukce v souvislosti s výstavbou Národního shromáždění a první linky pražského metra. Rekonstrukce se kromě samotné budovy dotkla zásadním způsobem i jeho okolí.

1. dubna 1992 byla zřízena Státní opera Praha jako samostatný právní subjekt.