Liberecká epopej vypráví příběh tak trochu každého z nás

Jak pracuje typický malíř? Možná si ho představíte jako osamělou postavu zavřenou ve svém ateliéru, dobrovolně oddělenou od vnějšího světa, kde dává vzniknout dílu, které možná jednou ukáže veřejnosti.

Procesisté, jak si říkají Adam Windsor a Václav Kovář, na to jdou ale úplně jinak. Tvoří obraz v týmu, veřejně improvizují a hlavně – do svých děl nechávají aktivně vstoupit nápady, sny a příběhy svých diváků. Tímto způsobem umožnili stovkám lidí být součástí tvořivého procesu malby. A přesně takhle vznikla i Liberecká epopej, série deseti velkoformátových obrazů, kterou můžete vidět na vlastní oči právě teď v Děčíně.

Největší filmový obraz všech dob, ale také výstava o člověku, snech, nebo třeba umělé inteligenci

Autoři o Liberecké epopeji mluví jako o „nejnabitější výstavě letošního roku". A rozporovat by se dalo těžko. Do jednotlivých děl totiž bylo vtisknuto tolik příběhů, že každý jeden z těchto obrazů by mohl vydat na samostatnou výstavu.

Jedním z nejdiskutovanějších děl je obraz s výmluvným názvem Největší filmový obraz všech dob. Právě do něj bylo vepsáno 250 odkazů na všemožné filmy od Pána prstenů přes Pulp Fiction až po Útěk z věznice Shawshank. Některé motivy poznáte na první dobrou, po jiných budete muset podrobně pátrat po plátně i v paměti. Pro filmové nadšence zkrátka naprostý ráj.

Podobně vtahujícím způsobem fungují i ostatní obrazy Procesistů. Každý z nich mapuje určité téma, jeden se zaměřuje na sny, jiný na člověka, další noční život či na umělou inteligenci. A každý z nich je jedinečným záznamem kolektivního vědomí.

Umění je pro všechny, vzdělance i Nevzdělance

Tvořit umění spolu s diváky zní jako náročný úkol. Jak se vůbec dařilo skupině Procesistů „pracovat s lidmi"? Jak si vybírají z velkého množství podnětů a kdy už si musí říct "dost"? Na naše otázky odpovídal jeden z Procesistů Adam Windsor.

V otevřené debatě s lidmi – je něco, co jste zjistili nebo uvědomili o Liberečácích (nebo Češích obecně), co vám přišlo zajímavé?

To se těžko soudí, když nemáme srovnání s malováním podobných obrazů někde v zahraničí. Ale určitě jsme si v tomto kontaktu mohli uvědomit, jak jsou lidé hraví, když k tomu dostanou příležitost. Mladí, staří, jednodušší, bystřejší, chudí, bohatí, je to úplně jedno. Když lidem ukážete umění kterému můžou rozumět a zároveň se zapojit, stávají se ze všech nadšené děti.

Vaše práce je co se týče množství inspiračních podnětů náročná. Jak poznáte, že je dílo před vámi opravdu hotové?

Moderování obsahu je jednou z nejzásadnějších činností, kterou jako umělci děláme. Takže vyslechneme vše, vybereme jen to, co opravdu sedí. Ale není to ani tak o počtu nápadů, ale spíše o tom jestli nás ta hra daného obrazu ještě baví, nebo pokud máme pocit, že téma ještě nebylo dostatečně prozkoumané. Takže nápady přijímáme až do posledního tahu štětcem.

V současnosti malujete děčínský obraz. V jaké jste fázi?

V první půlce července se práce hodně zpomalila, protože jsme měli nějaká malířská sympozia na které jsme byli zváni a ještě pár dalších závazných aktivit mimo galerii. Teď jsme se však vrátili v plné síle a během uplynulých dní obraz výrazně pokročil. Každý den tedy přibyde několik dalších Děčínských odkazů a obraz se blíží svému dokončení. Aktuálně jsme tedy asi ve 2/3 celého procesu.

Vaše výstava je koncipována jako putovní. Jaká místa máte v plánu dál?

Plány se nám mění organicky, stejně jako vznikají naše obrazy. Takže následný krok bude přesun Liberecké epopeje do Liberce jako stálá expozice.

Máme zde aktuálně k dispozici prostory o velikosti 300m2, což nám umožňuje vylepšit výstavu na úroveň jakou chceme od začátku, ale byli jsme limitováni prostorami a ideou častého stěhování. Součástí tedy bude obsáhlá scénografie, rozšíření obrazů do prostoru, tematické instalace, vylepšené osvětlení a spousta dalších vychytávek.

To, že umění je pro všechny, ukazují Procesisté nejen nyní v rámci výstavy, ale i ve svých videích. Pod značkou Nevzdělanci už šestým rokem tvoří zdarma výuková videa Skicář, kde předávají své malířské zkušenosti, vedou podcast o umění Víno a štětky, pořady Malíři na grilu, kde lidem radí s jejich tvorbou, či Bitva palet, kde tři malíři bojují s jednou kreativní výzvou po svém.

Libereckou epopej v Děčíně můžete navštívit až do konce srpna 2025.