Soumarské rašeliniště je dnes zhruba 85 hektarů rozlehlá oblast mokřadu. Své jméno rašeliniště získalo podle soumarů, kteří tu po staré Zlaté stezce překračovali Vltavu, když během svých cest vozili sůl do Čech.

Ničivá těžba

Podobných rašelinišť lemujících Vltavu najdeme v této oblasti celou řadu, málokterá z nich jsou běžně přístupná. Ovšem Soumarským rašeliništěm prochází dokonce i naučná stezka, návštěvníci jsou tu tedy vítáni. Přitom ještě do nedávna se tu těžilo a Soumarské rašeliniště bylo na pokraji zkázy.

Během 70. let byla oblast odvodněna a průmyslově těžena, až se do roku 2000 původní pětimetrová vrstva rašeliny ztenčila na pouhých 70 centimetrů. Rašeliniště tu přitom vznikalo po několik tisíc let. Naštěstí od roku 2002 začala probíhat obnova zdevastované krajiny, která v podstatě přišla o svou flóru. Pro rašeliniště bylo prvořadé navrátit vodu do krajiny - a to se povedlo.

Stezka Soumarské rašeliniště

Kilometr a půl dlouhá naučná stezka vás provede Soumarským rašeliništěm po chodníčcích i měkkém rašelinovém podloží. Stezka končí na nejvyšším bodě rašeliniště, na němž byla vystavěna devítimetrová dřevěná vyhlídková věž. Odtud se vám otevře rozhled na větší část rašeliniště.