Na konci 17. století zde hrabě Buquoy nechal vybudovat skelnou huť - od té doby se původně neosídlené a hustě zalesněné území začalo rychle rozvíjet a obydlovat. Tehdy byl také založen poutní kostel Panny Marie Dobré rady. Místní obyvatelé se zasloužili o rozšíření speciální techniky podmalby svatých obrázků na sklo, které se poté vyvážely do celé Evropy.

Smutnou část historie píše osada po druhé světové válce, kdy byli občané německé národnosti odsunuti. V Pohoří Šumavy to byla většina obyvatel, osada se tak postupně vylidnila, zbytek domů byl následně zbořen armádou na konci 70. let minulého století.

Dlouho neudržovaný kostel byl ponechán svému osudu a roku 1999 se po dešti zřítila věž, která při pádu zničila chrámovou loď. Z této části kostela tak zbyly pouze obvodové zdi, presbytář prošel nedávnou rekonstrukcí. Dnes je prostor využíván nejen k bohoslužbám, ale i za účelem kulturních akcí.

Pohoří Šumavy znovu získává své obyvatele i turistické nadšence - zejména díky nádherné přírodě, cyklistickým trasám a místním přírodním památkám, jako je například Pohořské rašeliniště, které se rozprostírá podél přítoku Pohořského potoka.