Kostel sv. Petra a Pavla v Čáslavi

Kostel sv. Petra a Pavla stojí na Kostelním náměstí v Čáslavi. Kostel pochází z 12. století, alespoň tedy jeho nejstarší románská část, dnešní sakristie, jenž byla původně vysvěcena ve jménu svatého Michala. Během následujících staletí byl kostel rozšířen o gotickou kapli sv. Panny Marie Bolestné a pozdně gotickou kostelní věž.

Kostel je bezesporu dominantou Čáslavi a zejména jeho věž je rozpoznatelná široko daleko. Není divu - jedná se o třetí největší kostelní věž v Čechách, a to hned po plzeňské věži katedrály sv. Bartoloměje a pražské věži chrámu sv. Víta. Věž kostela přímo vybízí k vyhlídce, dosahuje výšky 88,5 metru a z jejího vrchu se můžete kochat pohledem na město Čáslav i její okolí.

Další zajímavostí kostela je, že v zazděném výklenku mariánské kaple byly nalezeny kosterní ostatky, které jsou přisuzovány slavnému vojevůdci husitů Janu Žižkovi. Čáslavská kalva, jak se nalezené části lebky Jana Žižky přezdívá, byla objevena spolu se stehenními kostmi a dalšími relikviemi během oprav kostela v roce 1910.

Kosti nejen že mají odpovídající stáří a pohlaví, ale také je na lebce zjevné poranění, odpovídající zranění oka v bitvě u Rabí, kdy Jan Žižka definitivně přišel o zrak. Podle některých historických záznamů měly relikvie Jana Žižky skutečně být v čáslavském kostele uloženy. Relikvie, ať už jsou skutečně Jana Žižky, či nikoli, jsou dnes uloženy v Žižkově síni na zdejší radnici.