Pověsti, záhady a legendy Hrad Šternberk

O čertově kopytu

Na skále za hradem Šternberk se prý nachází otisk čertova kopyta. Jak se tam dostalo, ptáte se?

Za to může jeden místní chudý hrnčíř. Čert ho nalákal na lest a tak hrnčíře čekal den zúčtování v Pekle. Hrnčíř se ale nechtěl jen tak lehce vydat do plamenů pekelných. Vyhledal proto čarodějnici v lesích a požádal ji o pomoc. Bába znalá kouzel nelenila, zabila kozla a jeho čerstvě prolitou krev dala hrnčíři pozřít. Hrnčíř okamžitě pocítil nárůst své síly.

A utkal se tedy hrnčíř s čertem o svůj život i svou duši. Rvali se dlouho, až nakonec hrnčíř ve vypětí všech svých sil fyzických i magických čerta chytil pod krkem a mrštil jím o skálu. Tam zůstal otisk čertova kopyta. Čert znavený bojem a ponížený prohrou uchýlil se zpátky do Pekla. Hrnčíř žil dál a pekelné bytosti se mu od oné události už navždy vyhýbaly.

Tajné chodby na hradě Šternberk

Povídá se, že už od pradávna je hrad Šternberk propojen s městem podzemními chodbami. Jedna z nich prý směřovala do kláštera, jiná k Dolní bráně, a v neposlední řadě jedna z chodeb měla směřovat kamsi do hloubi lesa.

To se jistě mohlo hodit v dobách obléhání, obyvatelé hradu mohli být nerušeně zásobováni, anebo v případě nebezpečí mohli rychle uniknout. Zda takto důmyslně vybudované tajné chodby na hradě existovaly, je dodnes záhadou. Jisté ovšem je, že při jižní části hradeb byla část chodeb objevena.