Historické závody rohaček - Memoriál Josefa Tylše

Tradiční kostýmy, krásné historické rohačky, hudba, místní krkonošské pokrmy a spousta další zábavy!

• Posádky hlaste se na info@pomeski.cz nebo volejte na 775 580 395.

Sáně rohačky, kdysi neodmyslitelná součást inventáře každé pořádné horské chalupy v Krkonoších nebo v jejich podhůří před vpádem motorových dopravních prostředků, jsou dnes jako historická kuriozita předmětem živého zájmu jak místní populace, víkendových chalupářů, tak i hostů horských středisek. S jásotem jsou objevovány jejich zapomenuté poslední exempláře v různorodém „štákloví“ stodůlek, kde unikl pořádkumilovné a likvidátorské pozornosti předchozích generací. Zašlá sláva divokých rohačkových jízd k nám zaznívá nejen z písemných záznamů, pořízených v minulém století, ale občas i ojediněle z úst vypravěčů-pamětníků. Vždyť ještě po druhé světové válce se v některých místech hor pomocí nich přibližovalo dřevo.

Obecně se traduje, že tento všestranně použitelný a jednoduchý dopravní prostředek znali a používali už Gendorfovi dřevorubci, které pan Kryštof přivedl z Alp a usadil v Krkonoších v 16. století. Rohačky se používaly hlavně v zimě, ale mnohdy přicházely ke cti i v létě na příkrých svazích při senoseči. První písemně zaznamenaný sjezd na saních rohačkách proběhl roku 1737 během návratu z výpravy k Malému stavu.

Zpráva o prvním čistě turistickém sjezdu se dochovala z roku 1815. Bylo to na trase dlouhé 7 km, vedoucí od hraniční boudy na sedle Przełęcz Okraj (Grenzbaude) k zájezdnímu hostinci Pod Zlatou hvězdou (Pod Złotą Gwiazdą) v Kowarech. Tato atrakce si získávala stále nové příznivce. V roce 1896 bylo pro turisty nachystáno už kolem 3000 rohaček a stejný počet tažných koní. Vzniklo dokonce sdružení vozků, hájící jejich zájmy a regulující jízdné na jednotlivých trasách. Rozvinula se doplňková infrastruktura, byly zřízeny nové hraniční přechody a celnice.

Turistika se stala masovou záležitostí, na což mělo nepochybně vliv zprovoznění železničních tratí spojujících Krkonoše s Berlínem a Vratislaví v roce 1866. Zimní sjezdy na saních, podobně jako letní výstup na Sněžku, patřily k nejpopulárnějším turistickým atrakcím Krkonoš. Ceny jízdného v závislosti na délce trasy činily 5 až 16 marek a řídily se pevným ceníkem.

S nápadem obnovit jízdy na starých dřevařských saních z Malé Úpy do Kowar, které se tu pro pobavení panstva a rozhojnění těžce vydělávaných peněz horalů provozovaly na počátku 19. století, přišel lesník z Červeného vrchu pan Josef Tylš už před řadou let. Nyní jezdíme v areálu U Kostela, po bezpečné trase sjezdovky.