Mladečské jeskyně

Objevení Mladečských jeskyní

Mladečské jeskyně tvoří složitý labyrint chodeb a dómů, které zde pod vrchem Třesín vyhloubily vodní toky Hradečka a Rachava. K objevení jeskynního systému došlo v první polovině 19. století během těžby vápence a až o desítky let později zde Josef Szombathy, kurátor vídeňského přírodovědeckého muzea, zahájil archeologický výzkum.

Jak se totiž ukázalo, Mladečské jeskyně nejsou bohaté jen na krápníky, mohutné stalagmity a stalaktity, ale jsou také památkou největšího a nejstaršího sídliště kromaňonského člověka ve střední Evropě. Lidé zde prokazatelně žili před více než 31 tisíci lety.

Mladečské jeskyně jako sídlo pravěkých lidí

Celkem bylo v Mladečských jeskyních nalezeno přes 100 lidských ostatků náležící pravděpodobně sedmi nebo osmi jedincům včetně dítěte. V útrobách jeskyní byly nalezeny také kosterní pozůstatky více než 22 druhů velkých savců, včetně jeskynního lva, medvědů, sobů či pravěkých bizonů.

Co uvidíte v Mladečských jeskyních

Tam, kde byly vykopány kosterní pozůstatky pravěkých lidí, dnes najdete ukázku pravěkého ohniště a část archeologických i paleontologických nálezů, která nebyla převezena do Vídně. Toto místo se nazývá Dóm mrtvých, a právě tam prohlídka Mladečských jeskyní začíná i končí.

Návštěvníci se v rámci komentované prohlídkové trasy vydají kolem mohutných rozpraskaných stalagmitů chodbami do jeskyně u Ještěra či Modré jeskyně s hrůzostrašně vyhlížejícími bloky ve stropě. Odtud trasa vede do jeskyně Kaple, kde se nachází přes 2 metry vysoký stalagmit nazývaný Mumie. Různé krápníkové útvary jsou k vidění také v Chrámu přírody či Panenské jeskyni, které patří k těm nejméně porušeným, a tudíž nejkrásnějším částem Mladečských jeskyní. Z celkových 1250 metrů chodeb a síní je veřejnosti přístupno 380 metrů.