O ivančickém upírovi

V časech dávných nacházel se prý kolem kostela hřbitov. Noc co noc vstával z jednoho z hrobů nebožtík, odkládal umrlčí rubáš a vydával se do domu za kostelem, ve kterém bydlíval varhaník. Věžník, který byl tohoto "zmrtvýchvstání" svědkem, rychle seběhl z věže dolů k hrobu a popadl nebožtíkovu košili. Když se mrtvý muž vrátil zpět, aby znovu ulehl ke svému odpočinku, hledal svůj rubáš zbytečně. Ale vytušil hned, odkud vítr vane, a tak zavolal na věžníka. "Tak si pro ni pojď," odvětil věžník muži na jeho žádost o navrácení košile.

Věžník sám ovšem zřejmě netušil, že se nemrtvý za ním skutečně vydá a užuž se každým krokem blížil po schodech vzhůru až do zvonice. Věžníka dohnal jeho vlastní strach, a tak začal bít na poplach na velký zvon. V tu chvíli se tělo nemrtvého rozpadlo na prach. Na tomto místě prý od té doby visí na památku kříž.

Pověst o živém umrlci má svůj základ v údajném případu vampyrismu v Ivančicích z roku 1617. Jednat se mělo o měšťana, který po své smrti začal vstávat z hrobu a zabil několik místních lidí. Aby se upíra jednou pro vždy zbavili, byl povolán kat, aby jeho tělo vykopal a rozsekal na kousky. Během tohoto aktu začala prý z mrtvého kapat čerstvá krev a v jeho ústech byl nalezen kus svatebního závoje jeho vlastní zesnulé manželky.