Tři pověsti - tři Kateřiny

Hrad Svojanov je opředen mnoha legendami a pověstmi. Nejvíce se jich pojí se šlechtičnami - třemi různými dívkami a ženami se jménem Kateřina. Jedna pověst vypráví o paní Kateřině, jež si jako mladá vdova velmi stýskala po svém muži Bohuslavovi. Hradu se ujal nebožtíkův bratr Karel Záruba, který se jí nejprve dvořil, ovšem poté, co propadl vášni s jinou šlechtičnou, nechal nebohou Kateřinu uvrhnout do sklepení, kde zešílela. Karel po čase sklep otevřel a zděšen pohledem na nemocnou ženu ji nechal raději zazdít. Sám později zešílel... Kateřina se mu zjevovala noc co noc až do jeho smrti.

Podobný osud čekal prý i Kateřinu Rabenhauptovou z Lichtenburka, provdanou za zlého manžela Hertvíka Žehušického z Nestajova. Kateřina se totiž tajně scházela s mladým kovářem, do kterého se zamilovala ještě před provdáním. Její nevěra byla odhalena, kovář byl krutě usmrcen useknutím obou rukou a následným probodnutím. Samotnou Kateřinu dal Hertvík zaživa zazdít. Zajímavostí je, že roku 1805 byla proražena nová brána do hradeb a v těchto místech byly skutečně nalezeny ostatky ženy.

Hrad Svojanov neušetřil ani malé dívenky. Roku 1800 se sem přistěhoval Jiří Haissler se svou rodinou a plánoval dostavbu renesančního paláce. Stavba nikdy nebyla dokončena. Jeho sedmiletá dcera Kateřina si totiž na stavbě hrála, když tu na ni dopadl kus trámového lešení. Nebohá Kateřinka, celá od krve, probíhala všemi místnostmi hradu v domnění, že najde svého otce. Pomoci se jí ovšem nedostalo, a tak zemřela, opřená rukama o stěnu v pánské ložnici. Od té doby se po nocích prochází hradem a vždy zanechává otisk svých krvavých rukou na místě svého skonání.